|
|
Pojetí člověka před heideggerovskou Kehre
Toulcová, Radana Theodora ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Práce se zabývá přehledem analýzy pojetí člověka u Heideggera v jeho prvním období, před obratem "Kehre". Soustředí se na základní fenomény Heideggerovy fundamentální ontologie. Jsou to pobyt (Dasein), naladění (Stimmung) a úzkost (Angst). Vychází zejména z děl Bytí a čas (Sein und Zeit) a Co je metafyzika? (Was ist Metaphysik?), zvláštní důraz je kladen na Heideggerovo pojetí úzkosti. Záměrem práce je přiblížení Heideggerovy filosofie pracovníkům pomáhajících profesí, zejména psychoterapeutům. Klíčová slova: Heidegger, pojetí člověka, Fundamentální ontologie, Dasein, Stimmung, Angst, Filosofie a Psychoterapie
|
|
|
Co je to - fenomenologie? K nevyhnutelnosti sporu mezi Husserlem a Heideggerem
Kvapil, Ondřej ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent)
Vycházejíc z výslovné polemiky obou protagonistů nad formulací hesla 'Fenomenologie' pro Encyklopedii Britanniku, práce zachycuje spor mezi Husserlem a Heideggerem v momentě, kdy dospívá do otevřeného střetu. Na hlavních otázkách, nad kterými ke střetu došlo, demonstruje, že a) spor mezi Husserlem a Heideggerem nespočívá na vzájemném neporozumění, ale že je to spor věcný a principiálně nevyhnutelný; a že b) vůdčí intence obou klasických podob fenomenologie jsou nejen nesmiřitelné, ale v rozhodujících ohledech přímo protikladné.
|
|
|
Smysl otázky po smyslu bytí: K interpretaci soupatřičnosti bytí a Ničeho v Heideggerově Was ist Metaphysik?
Kvapil, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Tato práce si na půdorysu vytyčeném Heideggerovou Was ist Metaphysik? klade jedinou otázku: v jakém smyslu k sobě patří bytí a Nic? Tuto otázku rozvíjí paralelně na dvou rovinách. Na základě detailní interpretace klíčových - a pro svou nepřístupnost nezřídka nedostatečně zpracovaných - textových míst chce dospět ke komplexnímu vhledu do dané problematiky a v jejích četných významových nuancích ji vyložit. Zároveň chce artikulovat obecně filosofický význam problému soupatřičnosti bytí a Ničeho, nakolik zasahuje nejvlastnější intenci Heideggerovy fundamentální ontologie jako takové - položení otázky po smyslu bytí. Práce vychází od fenomenologické deskripce původní zkušenosti Ničeho a zachycuje proměnu člověka v čisté Da-sein, která se s ním v této zkušenosti odehrává. Protože zkušenost Ničeho pro Heideggera spadá v jedno se základní náladou úzkosti, v rámci svého výkladu ji vykreslí vůči náladám zdánlivě příbuzným, ale co do svého smyslu opačným, strachu a především hluboké nudě. Následně podává interpretaci vlastního ontologického významu Ničeho, čímž fixuje vazbu mezi Ničím a jsoucím jako takovým. To se odehrává zejména na základě podrobného výkladu Heideggerova proslule víceznačného pojmu Nichtung. Práce nicméně nechce zůstat pouze u toho, že základní vazbu mezi Ničím a bytím explikuje, ale chce...
|
|
|
Co je to - fenomenologie? K nevyhnutelnosti sporu mezi Husserlem a Heideggerem
Kvapil, Ondřej ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent)
Vycházejíc z výslovné polemiky obou protagonistů nad formulací hesla 'Fenomenologie' pro Encyklopedii Britanniku, práce zachycuje spor mezi Husserlem a Heideggerem v momentě, kdy dospívá do otevřeného střetu. Na hlavních otázkách, nad kterými ke střetu došlo, demonstruje, že a) spor mezi Husserlem a Heideggerem nespočívá na vzájemném neporozumění, ale že je to spor věcný a principiálně nevyhnutelný; a že b) vůdčí intence obou klasických podob fenomenologie jsou nejen nesmiřitelné, ale v rozhodujících ohledech přímo protikladné.
|
|
| |
|
|
Pojetí svobody v existenciální filosofii M. Heideggera
Krček, Christian ; Zátka, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tématem diplomové práce je pojetí "svobody" v existenciální filosofii Martina Heideggera. Tato práce je rozdělena do tří kapitol. První se věnuje jeho obratu ve filosofii od "metafyziky subjektivity" k fundamentální analýze Dasein. Druhá kapitola se zabývá Heideggerovou koncepcí "pravdy", jako odkrytosti Dasein ve světě, kterou ve třetí kapitole oplňuje jeho koncepce "svobody", pojaté jako horizont otevřených možností. Obě vycházejí ze stěžejního díla Martina Heideggera Bytí a čas Cílem práce je určit, jakým způsobem Heideg své rané filosofii, a jak byla rozvinuta v existenciální analytice Dasein.
|
|
|
Smysl otázky po smyslu bytí: K interpretaci soupatřičnosti bytí a Ničeho v Heideggerově Was ist Metaphysik?
Kvapil, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Tato práce si na půdorysu vytyčeném Heideggerovou Was ist Metaphysik? klade jedinou otázku: v jakém smyslu k sobě patří bytí a Nic? Tuto otázku rozvíjí paralelně na dvou rovinách. Na základě detailní interpretace klíčových - a pro svou nepřístupnost nezřídka nedostatečně zpracovaných - textových míst chce dospět ke komplexnímu vhledu do dané problematiky a v jejích četných významových nuancích ji vyložit. Zároveň chce artikulovat obecně filosofický význam problému soupatřičnosti bytí a Ničeho, nakolik zasahuje nejvlastnější intenci Heideggerovy fundamentální ontologie jako takové - položení otázky po smyslu bytí. Práce vychází od fenomenologické deskripce původní zkušenosti Ničeho a zachycuje proměnu člověka v čisté Da-sein, která se s ním v této zkušenosti odehrává. Protože zkušenost Ničeho pro Heideggera spadá v jedno se základní náladou úzkosti, v rámci svého výkladu ji vykreslí vůči náladám zdánlivě příbuzným, ale co do svého smyslu opačným, strachu a především hluboké nudě. Následně podává interpretaci vlastního ontologického významu Ničeho, čímž fixuje vazbu mezi Ničím a jsoucím jako takovým. To se odehrává zejména na základě podrobného výkladu Heideggerova proslule víceznačného pojmu Nichtung. Práce nicméně nechce zůstat pouze u toho, že základní vazbu mezi Ničím a bytím explikuje, ale chce...
|
|
|
Fenomenologie a daseinsanalýza
Zemánková, Markéta ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Fenomenologie byla založena Edmundem Husserlem, který nesouhlasil s přejímáním postupů přírodně orientovaných věd ve filozofii, která, jakožto věda nejvyšší, se mu zdála být paradoxně zcela nevědecká. Edmundem Husserlem se inspiroval jeho nejznámější žák Martin Heidegger, který vyvinul fundamentální ontologii a podal naprosto nový a zcela zásadní pohled na člověka a lidskou existenci vůbec. Jeho pojetí člověka dalo za vznik psychoterapeutickému směru- daseinsanalýze, který vyvinul především Medard Boss za účasti samotného Martina Heideggera.
|
|
|
O původu geometrie ve fundamentální ontologii
Kovář, Vojtěch ; Kouba, Petr (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent)
Následující text se pokouší promyslet výzvu Edmunda Husserla z jeho textu O původu geometrie. Interpretací fundamentální ontologie vypracované Martinem Heideggerm ve spise Bytí a čas je získáno pole myšlení, na kterém je možné se pokusit odpovědět na otázku po původu geometrie. Ten je pochopen jako zcela jedinečná ontologická možnost, jež svou podstatou je s to ručit za vysvětlení smyslu geometrie.
|
|
|
O původu geometrie ve fundamentální ontologii
Kovář, Vojtěch ; Kouba, Petr (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Následující text se pokouší promyslet výzvu Edmunda Husserla z jeho textu O původu geometrie. Interpretací fundamentální ontologie vypracované Martinem Heideggerm ve spise Bytí a čas je získáno pole myšlení, na kterém je možné se pokusit odpovědět na otázku po původu geometrie. Ten je pochopen jako zcela jedinečná ontologická možnost, jež svou podstatou je s to ručit za vysvětlení smyslu geometrie.
|
host ::
RSS.